Jak se vypořádat s rizikovými situacemi, kdy hrozí, že podlehnu chuti na alkohol?

Ukončit návykové chování není samo o sobě tak obtížné, jako je obtížné skončit s ním napořád.

Lidé v procesu léčby užívání alkoholu a závislosti na alkoholu se často v běžném životě setkávají s různými typy rizikových situací. Tyto rizikové situace mohou ohrožovat pocit sebekontroly jedince a zvyšovat tak riziko porušení abstinence – tzv. relaps. Pojem relaps znamená návrat k pití po předchozím období abstinence, který je často doprovázený návratem příznaků závislosti.

U většiny jedinců, kteří se léčí ze závislosti na návykových látkách dochází k relapsu v období dvanácti měsíců po dokončení léčby závislosti. Obzvlášť zranitelným obdobím je prvních devadesát dní po léčbě.

Klíčovou charakteristikou jedinců, u kterých dochází k relapsu, je nevyvážený životní styl, tj. rozpor mezi tím co by jedinec měl, a tím, co by chtěl, co dělá pro sebe. Tato nerovnováha vede k pocitům stresu a deprivace, které jsou následovány zdůvodněním, proč si závislé chování dopřát („zasloužím si to“), čímž se zvyšuje riziko porušení abstinence.


Vysoce rizikové situace pro relaps jsou rozmanité situace, které ohrožují sebekontrolu abstinujícího. Jedná se o takzvané vnější a vnitřní spouštěče. Spouštěče mají často negativní charakter, ale mohou se týkat i pozitivních událostí.

Vnější spouštěče

Mezi vnější spouštěče můžeme zařadit:

– Mezilidské konflikty – konflikty či hádky v mezilidských vztazích (přátelství, rodina, zaměstnání)
– Sociální tlak – přesvědčování, přítomnost osob užívajících návykové látky aj.

Dále se jedná například o různé typy oslav a společenských akcí, při kterých se předpokládá konzumace alkoholu. Těmto situacím se doporučuje pokud možno vyhýbat. Mezi ty nejčastější patří

– rodinné či firemní oslavy (ale i samotná přítomnost pití alkoholu na pracovišti),
– Vánoce či Velikonoce,
– narození dítěte,
– úspěšné složení zkoušky či
– úspěch v zaměstnání,
– návštěva u příbuzných
– a jiné společenské akce.

Vnitřní spouštěče

Tyto stavy mohou být nebezpečné především pro více introverzní jedince a osoby, které mají tendenci pít o samotě s cílem „zapomenout na své problémy“. Často se u nich jedná o únik od reality s tendencí dlouhodobě neřešit své potíže, jež se konzumací alkoholu dále prohlubují.

– Bažení (z angl. craving) – silná touha pít alkohol
– pocity smutku,
– deprese,
– úzkosti,
– rozlady,
– samota,
– frustrace,
– zklamání,
– vztek,
– nuda,
– stres atd.

Vysoce rizikové situace pro relaps jsou rozmanité situace, které ohrožují sebekontrolu abstinujícího. Jedná se například o různé typy oslav a společenských akcí, při kterých se předpokládá konzumace alkoholu. Těmto situacím se doporučuje pokud možno vyhýbat.

Mezi ty nejčastější patří

– rodinné či firemní oslavy (ale i samotná přítomnost pití alkoholu na pracovišti)
– Vánoce či Velikonoce
– narození dítěte
– úspěšné složení zkoušky
– úspěch v zaměstnání
– návštěva u příbuzných
– jiné společenské akce.

V tomto případě se jedná především o pozitivní události tzv. vnější spouštěče, které mohou být rizikové pro osoby, jež pijí ve společnosti a mají užívání alkoholu spojeno s pozitivními momenty svého života.

Mezi vnější spouštěče můžeme ještě zařadit:

– Mezilidské konflikty – konflikty či hádky v mezilidských vztazích (přátelství, rodina, zaměstnání)
– Sociální tlak – přesvědčování, přítomnost osob užívajících návykové látky aj.

V druhém případě se objevují jako rizikové situace tzv. vnitřní spouštěče, což jsou nejčastěji

– Bažení (craving)
– pocity smutku
– deprese
– úzkosti
– rozlady
– samota
– frustrace
– zklamání
– vztek
– nuda
– stres atd.

Tyto stavy mohou být nebezpečné především pro více introverzní jedince a osoby, které mají tendenci pít o samotě s cílem „zapomenout na své problémy“. Často se u nich jedná o únik od reality s tendencí dlouhodobě neřešit své potíže, jenž se konzumací alkoholu jen prohlubují.


Prevence relapsu

Vzhledem k povaze relapsu (čes. znovupropuknutí), je důležité se na tyto stavy – spouštěče zaměřit a přinést své problémy do terapie či poradenství. V rámci sezení se terapeut s klientem zaměřuje na momenty, které v člověku tyto stavy vyvolávají. Identifikovat tyto stavy dříve, než dojde k asociaci mezi tímto stavem a „možností" řešit jej alkoholem, je důležitou součástí léčby a prevence relapsu.

Současně v procesu léčby průběžně reflektujeme chutě jedince na alkohol a sledujeme, v jakých situacích se objevují – ne vždy platí striktní dělení na vnitřní a vnější spouštěče a jedna osoba může mít vícero typů reakce.

V každodenním kontaktu se pak doporučuje (pokud je člověk vystaven působení těchto rizikových situací) mít vytvořeny základní strategie zvládání a promyšleny reakce, jak se v nich chovat.

– Běžně se doporučuje mít doma tzv. suchou domácnost – tzn. zlikvidovat doma veškerý alkohol a nepít v přítomnosti osoby, která má problémy s alkoholem.
– Blízkým osobám sdělit, že mám problém s alkoholem a požádat je o jejich podporu v abstinenci.
– V širším společenském kontaktu pak uvádět, že jsem abstinent a např. ze zdravotních důvodů nemohu pít alkohol.

Obecně se však doporučuje se potencionálně rizikovým situacím vyhýbat nebo mít připravený svůj scénář, jak v nich reagovat a zpětně si zhodnotit, jak se v tom daný člověk cítil a co by bylo možné do budoucna zlepšit.