Denní stacionář je typickým zařízením „na poloviční cestě“ mezi běžnou ambulantní péčí a péčí ústavní. Mezi domovem a institucí.
Denní stacionáře poskytují denní péči. Péči zdravotní, psychoterapeutickou, ošetřovatelskou, sociální, výchovnou, rehabilitační apod. Poskytují jí přes den a obvykle jen v pracovní dny.
Mají význam tam, kde člověk s různými zdravotními či sociálními potřebami sice má kde bydlet, ale nemůže být nebo neměl by být sám doma. Také v případech, kdy je pro něj nedostatečná běžná ambulantní péče, a přitom nepotřebuje nezbytně pobyt v nemocnici či v jiném lůžkovém zařízení.