Rozvoj závislosti na alkoholu probíhá většinou velmi nenápadně, pozvolna a často na něj jedince upozorní až jeho okolí. Dobu, za jakou dojde při pravidelné konzumaci alkoholu k závislosti, nelze stanovit. Je velmi individuální a u někoho může ke vzniku závislosti dojít již po velmi krátkém období pravidelného pití (děti a mladistvý představují skupinu se zvýšeným rizikem).

Postupně se objevují tyto příznaky:

  • zvyšování tolerance vůči alkoholu
  • postupná ztráta kontroly nad příjmem alkoholu
  • zanedbávání osobních zájmů, pracovního, rodinného a společenského života atd.

OBRANA

ZVÝŠENÍ TOLERANCE

SNÍŽENÍ TOLERANCE

Současně dochází k pozvolným změnám v myšlení a chování, které se postupně mohou fixovat a způsobit osobnostní změny. Jedná se o tzv. adaptační mechanizmus, neboli způsob vyrovnání se s realitou a problémy v různých sférách života jako jsou vztahy a zaměstnání, které se kvůli závislosti na alkoholu objevily. Tyto změny myšlení a z nich vycházející chování se označují jako „alkoholické obrany“. Člověk závislý na alkoholu jimi zpočátku zakrývá, později vysvětluje a obhajuje (racionalizuje) své pití.

Příznakem rozvinuté závislosti je nárůst tolerance vůči alkoholu následovaný výskytem odvykacích příznaků například v podobě „ranních doušků“.Ty se projeví jako potřeba odstranit příznaky nastupujícího odvykacího stavu doplněním hladiny alkoholu vzápětí po probuzení. Mohou se objevit také poruchy paměti jako tzv. „okénka“, což jsou typické výpadky paměti, při kterých si jedinec nepamatuje, co během užívání alkoholu dělal.

Pro vývoj tolerance na alkohol je typické, že s rozvojem závislosti dochází zpočátku k jejímu zvyšování, kdy je jedinec závislý na alkoholu schopen denně zkonzumovat značné množství alkoholu, přičemž nepůsobí dojmem opilého člověka. Postupně však dochází ke snížení tolerance k alkoholu vlivem výrazného snížení schopnosti alkohol metabolizovat. To se projevuje tím, že i malé množství vypitého alkoholu vyvolá těžkou opilost.


Zdroje:

Minařík, J., & Kmoch, V. (2015). Přehled psychotropních látek a jejich účinků. In K. Kalina a kol. (Ed.), Klinická adiktologie (49-83). Praha: Grada Publishing.

Popov, P. (2003). Alkohol. In K. Kalina a kol. (Ed.), Drogy a drogové závislosti 1: Mezioborový přístup (151-158). Praha: Úřad vlády České republiky

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. (2014). Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů [e-reader version] (10th ed.). Retrieved from

http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn-mezinarodni-statisticka-klasifikace-nemoci-pridruzenych-zdravotnich-problemu

WEBOVÉ STRÁNKY VZNIKLY V RÁMCI PROJEKTU: „Příprava a spuštění veřejnozdravotního centra se zaměřením na alkohol“ | ROZHODNUTÍ č. OZS/65/4141/2017 o poskytnutí účelového neinvestičního příspěvku ze státního rozpočtu České republiky na rok 2017 přímo řízeným organizacím MZ ČR ze dne 11. srpna 2017.

Vznik původní datové části těchto stránek byl podpořen v rámci projektu NETAD, jehož hlavním cílem je síťování vědecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem v oboru adiktologie. Projekt NETAD je spolufinancován Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (reg.č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111). V souvislosti s tímto projektem stránky také umožňují získávání anonymních údajů pro výzkumné účely s cílem zvýšit spolupráci v síti služeb.

Provozovatelem a majitelem internetových stránek je

Klinika adiktologie

1. lékařské fakulty

Univerzity Karlovy a VFN 

v Praze


Nízkorizikové pití