Co už je závislost

Závislost na alkoholu je chronické recidivující onemocnění. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) užívat alkohol nebo jiné návykové látky. Fyzická (tělesná) závislost se projevuje nárůstem tolerance k alkoholu a přítomností odvykacího stavu, jehož součástí je silná touha nebo pocit puzení užívat látku.

Základní terminologie rozlišuje úzus psychoaktivní látky (prosté jednorázové užití nebo i opakované užívání, které nevede k žádnému významnému poškození uživatele), dále její škodlivé užívání (synonyma abúzus, užívání dysfunkční, rizikové, problémové; kde již dochází k tělesnému, psychickému nebo interpersonálnímu poškození jedince) a syndrom závislosti.

Klinickou diagnózu závislost na alkoholu stanovují lékaři a další odborníci na základě diagnostických kritérií dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN-10). 

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) uvádí následující znaky závislosti:

1. silná touha nebo pocit puzení užívat látku (craving, bažení, dychtění),

2. potíže v kontrole užívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení pití nebo o množství látky,

3. tělesný odvykací stav (abstinenční syndrom) – látka je užívána se záměrem zeslabit nebo odstranit odvykací příznaky

4. nárůst tolerance k účinku látky – vyžadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného nižšími dávkami; u alkoholu tolerance vzrůstá tak, že závislý denně může přijmout takovou dávku, která by zneschopnila nebo i usmrtila běžného uživatele bez tolerance

5. postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané látky a věnování zvýšeného množství času k získání nebo užívání látky nebo k zotavení se z jejího účinku,

6. pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (např. poškození jater nadměrným pitím, depresivní a úzkostné stavy, zdravotní problémy z důvodu nadměrného pití aj.)

Diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z uvedených jevů.

Co je nízkorizikové užívání?

Co už je rizikové užívání?

Co je škodlivé užívání?

Jaký vliv na mě má nárazové užívání?

Abstinenční syndrom

Delirium tremens

Rozlišujeme 5 typů závislosti:

typologie závislosti dle Jellineka


Typ alfa

„problémové pití“, abúzus alkoholu používaný jako „sebemedikace“ k odstranění stavů rozmrzelosti, potlačení napětí a úzkosti či depresivních pocitů, často pití o samotě.

Typ beta

„společenské pití“, příležitostný abúzus alkoholu výrazně charakterizovaný sociokulturně, časté pití ve společnosti, charakteristickým následkem je tělesné poškození.

Typ gama

(někdy označovaný jako „anglosaský typ“ s preferencí piva a destilátů)

závislost na alkoholu charakterizovaná poruchami kontroly pití s postupným zvyšováním tolerance k alkoholu následovanou tělesným a psychickým poškozením, výrazné vyjádření psychické závislosti.

Typ delta

 (označovaný jako „románský typ“ preferující víno)

typická je denní konzumace alkoholu, trvalé udržování „hladinky“ bez výraznějších projevů opilosti a ztráty kontroly, výrazné vyjádření tělesné závislosti a tělesného poškození.

Typ epsilon

epizodický abúzus („kvartální pijáctví“) s obdobími delší, občas úplné abstinence, nepříliš častá varianta závislosti.


Zdroje:

Minařík, J., & Kmoch, V. (2015). Přehled psychotropních látek a jejich účinků. In K. Kalina a kol. (Ed.), Klinická adiktologie (49-83). Praha: Grada Publishing.

Popov, P. (2003). Alkohol. In K. Kalina a kol. (Ed.), Drogy a drogové závislosti 1: Mezioborový přístup (151-158). Praha: Úřad vlády České republiky

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. (2014). Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů [e-reader version] (10th ed.). Retrieved from

http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn-mezinarodni-statisticka-klasifikace-nemoci-pridruzenych-zdravotnich-problemu

CO JE DOBRÉ VĚDĚT

Podle poznatků lékařské vědy není žádný, tedy ani nadprůměrně disponovaný řidič schopen bezpečně řídit, dosáhne-li hladina alkoholu v jeho krvi nejméně jedno promile.