Jaká jsou zdravotní rizika při užívání alkoholu?

Alkohol a jeho složení

Alkohol obsahuje chemickou látku ethanol neboli ethylalkohol (C2H5OH).Po chemické stránce se tedy o něm hovoří spíše jako o ethanolu či ethylakoholu.

Ethanol sice poskytuje organismu energii (1 g = 7 kcal = 29,4 kJ), ale prakticky nemá výživovou hodnotu. Z nutričního hlediska obsahuje pouze prázdné kalorie, které se při časté konzumaci negativně projeví na množství tukové tkáně a působí vznik nadváhy.

Alkohol dále ovlivňuje metabolismus ostatních živin, vitamínů a minerálních látek a regulaci vody. Narušení hospodaření organismu s vodou má negativní vliv na většinu fyziologických funkcí organismu. Alkohol totiž snižuje produkci antidiuretického hormonu v mozku, který následně zvyšuje ztráty vody močí – což s sebou nese také ztráty cenných minerálních látek, zejména vápníku, hořčíku, manganu, fosforu a zinku.

Při pití alkoholu dochází ke zvyšování sekrece žaludečních kyselin a histaminu, což může vést ke vzniku zánětlivých procesů. Největší riziko platí zejména pro oblast trávicí soustavy – střev a žaludku. 

Další rizika pramení z kombinace alkoholu a nedostatečné výživy. Thiamin neboli vitamin B1 je potřebný pro rozklad alkoholu – jinými slovy, čím více alkoholu člověk příjme, tím více thiaminu tělo spotřebuje. Při nedostatečné výživě a pití alkoholu dochází rychleji ke ztrátám vitaminů skupiny B; tyto deficience mohou vyústit až v poruchu metabolismu nebo Wernickeho-Korsakově syndromu. Tento syndrom postihuje zejména kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost a myšlení, ale také motorické funkce a centrální nervovou soustavu.

Nadměrná konzumace

Při nadměrné konzumaci alkoholu se organismus chová k dalším vitaminům, jako by byly v nadbytku, a snaží se je z těla vyloučit - například kyselinu listovou a vitamin C. V játrech se postupně začnou uvolňovat zásoby, které odcházejí do krve a následně v podobě folátů ledvinami z těla ven. Tím dochází ke snížení absorpce kyseliny listové ve střevě, snížení aktivace imunity, zvýšení rizika anémie, srdečních onemocnění či rakoviny tlustého střeva. Velké nebezpečí hrozí zejména v období těhotenství, kdy může dojít k rozštěpu neurální trubice plodu (např. rozštěp páteře).

Alkohol způsobuje také nerovnováhu minerálních látek v těle. Nadměrný příjem např. červeného vína zvyšuje množství železa v organismu a tím i sekreci žaludečních kyselin. Vyšší absorpce pak vede k postižení jater a zvýšení krvácivosti – nejen z nosu či dásní, ale celé trávicí soustavy. Současně tento nadbytek negativně ovlivňuje množství ostatních minerálních látek, jako je mangan, vápník, fosfor či zinek, jejichž absorpci naopak snižuje.