Akutní účinky alkoholu

Stav po požití alkoholu se nejčastěji projeví jako prostá opilost. Alkohol se z trávicího traktu velmi rychle vstřebává do krve, proto jeho účinky můžeme cítit již několik minut po jeho užití. Maximální koncentrace v krvi dosahuje v průběhu 30-90 minut. Účinek alkoholu závisí nejen na velikosti dávky, ale také na dalších faktorech, jako jsou vliv prostředí nebo dispozice.

Malé dávky alkoholu působí na organizmus stimulačně, vyšší tlumivě. Z počátku se obvykle dostavuje zlepšení nálady, pocit sebevědomí a energie, později dochází ke ztrátě zábran a kritičnosti a postupně se objevuje únava, útlum a spánek. Při těžké intoxikaci může vlivem tlumících účinků alkoholu dojít ke ztrátě vědomí a zástavě dechu a oběhu s následnou smrtí. Z tělesných příznaků se typicky objevuje porucha rovnováhy, svalového napětí, zpomalení reakcí, nevolnost a zvracení.

Na základě hladiny alkoholu v krvi rozlišujeme čtyři stadia intoxikace alkoholem:

  1. Excitační stadium – lehká opilost (< 1,5 ‰)
  2. Hypnotické stadium – středně těžká opilost (1,6-2 ‰)
  3. Narkotické stadium – těžká opilost (> 2 ‰)
  4. Asfyktické stadium – těžká opilost se ztrátou vědomí, hrozí zástava dechu a oběhu a smrt (> 3 ‰)

Alkohol také zvyšuje pravděpodobnost agresivního jednání, a to zejména v situacích, kdy se člověk cítí ohrožen nebo provokován. Konzumace alkoholu nebo i jiných návykových látek je častou příčinou úrazů či dopravních nehod a existuje zde zvýšené riziko páchání trestné činnosti. Lidé pod vlivem alkoholu či drog se sami mnohdy více dopouštějí násilného jednání v rodině i mimo ni, na druhou stranu bývají tito lidé také častěji oběťmi násilných trestných činů.

Odbourávání alkoholu v těle probíhá rychlostí 0,12-0,2 ‰/hod., přičemž muži oproti ženám odbourávají alkohol rychleji. Rychlost odbourávání alkoholu je konstantní a není možné ji žádným způsobem urychlit. Zaručené recepty, jako jsou studená sprcha, pití silné kávy nebo pohyb, nebudou mít na eliminaci alkoholu z těla vliv.


Zdroje:

Minařík, J., & Kmoch, V. (2015). Přehled psychotropních látek a jejich účinků. In K. Kalina a kol. (Ed.), Klinická adiktologie (49-83). Praha: Grada Publishing.